Carly (Cameron Diaz) je svobodná právnička, která si začne seriózní vztah s galantním, pohledným a bohatým Markem. Pak ale jednoho dne zjistí, že je ženatý (což jí zatajil). Setká se s jeho šokovanou manželkou Kate (Leslie Mann) a nějakou zvláštní shodou okolností se z nich stanou nejlepší kamarádky. Domluví se, že nejlepší by bylo Markovi absolutně nic neříkat a předstírat, jako že se nic nestalo, a že obě ženy o sobě navzájem nemají tušení. Pak zjistí, že Mark má ještě jednu milenku (Kate Upton), vyhledají ji a také se s ní spřátelí. Následně začnou osnovat ďábelský plán, jak se Markovi pomstít a jak mu co nejefektivněji a nejefektněji zničit život.
Americkou komedii Jedna za všechny natočil Nick Cassavetes, což není špatný režisér (viz. Zápisník jedné lásky nebo Alpha Dog), tentokrát měl ale k dispozici scénář od neznámé debutující autorky. A je to scénář z pekel. Především jeho dvě až tři hlavní hrdinky nejsou ani s přimhouřením oka jakkoli sympatické: Carly je právnička, které se příčí vztah se ženatým mužem, protože by jím rozvracela něčí manželství – což je ale přesně to, co po celý zbytek filmu systematicky dělá. Chová se jako pětadvacetiletý diblík. Chlastá tequillu rovnou z flašky, špulí rty a natřásá zadkem. V podání více než čtyřicetileté Cameron Diaz to působí místy trochu strašidelně. Kate je hysterická tupá nána, která je nerozhodná, lehce manipulovatelná, slabošská a má tendence oblékat se do svatebních šatů, dívat se v nich na videu na záznam své svatby, usilovně u toho plakat a ládovat se zmrzlinou. Kate Upton hraje hloupou blondýnu modelkoidního typu s IQ na úrovni houpacího koně.
Abych to shrnul, tak Jedna za všechny je ten typ komedie, ve které se nesympatické hlavní hrdinky rozhodnou neřešit naprosto obvyklou situaci logickým a rozumným způsobem jako každý jiný normální člověk, ale zvolí místo toho nesmírně dementní a komplikovanou strategii, která by jim nikdy nevyšla, kdyby scénář nebyl obehnán stádem hloupoučkých berliček. Takže než aby situaci řešily nějakou společnou konfrontací s manželem, to ho radši začnou terorizovat (ženské hormony do jídla, projímadlo do pití, depilační krém do šamponu…) a chovat se přitom jako nebetyčné mrchy. Natočené je to způsobem, že případné divačky by z toho měly mít radost, hrdinkám upřímně fandit a přát jim jejich pomstu, protože nic jiného si ten prasák ani nezaslouží.
Možná bych byl shovívavější, kdyby to alespoň bylo vtipné. Bohužel jsem se zasmál všehovšudy jen dvakrát a v obou případech šlo o vtip pronesený vedlejšími postavičkami mužů. Humor se film snaží těžit z těch úplně nejprimitivnějších zdrojů, jako jsou pády a křičení, dlouhá záchodová scéna s explozivním průjmem nebo pasáže s domácím mazlíčkem v podobě obrovského psa, jehož funkce ve filmu je omezena na slintání, kakání a otírání varlat o obličej Cameron Diaz.
Samozřejmě nechybí řízné songy, obvyklá vyčpělá klišé, probouzení se po proflámované noci s perfektním make-upem a vyfénovanými vlasy a vedlejší postava „Pana Dokonalého“, který je evidentně tím pravým pro hlavní hrdinku už od první chvíle, kdy se objeví na plátně. Ve výsledku je tento film ve své nechytrosti, nezábavnosti, dementně pojaté zápletce a povrchně líbivému zpracování vrcholně otravným. Domnívám se, že kdyby byly úlohy postav ve filmu genderově prohozeny (tedy že by se muži mstili záletné ženě jednoho z nich), vedlo by to ke vzniku nové vlny pohoršených feministek.
Můj dojem z tohoto filmu je velmi podobný jako např. z Války nevěst nebo ze Sexu ve městě 2. Že svého diváka, kterému se něco takového bude zamlouvat, si sice možná najde (i když půjde asi spíš o divačky), ale s takovými lidmi já nechci mít nic společného.
